Prodloužený
víkend přímo vybízel k tomu, vyrazit a užít si mimo naše končiny. To
vezmete dobré kamarádky či kamarády se stále dobrou náladou, vytvoříte si
kostru programu, tj. co a kde byste chtěli navštívit, vidět, zajistíte základnu
pro přespání a vyrazíte.
Naše putování začalo
v sobotu 6.5.2017, kdy ráno jsme vyrazili z Rumburku směr
Krkonoše.
První naší
zastávkou byl zámek Lemberk. Nachází se 3 km severovýchodně od
městečka Jablonné v Podještědí na katastru obce Lvová v okrese Liberec ve
stejnojmenném kraji. Původní
středověký hrad Löwenberg byl vybudován na strmém ostrohu hory Krutina. Původní
hrad chránil obchodní a vojenské stezky z Čech do Lužice. Z původní podoby se zachovala pouze
válcová věž, ostatní části překryly renesanční a barokní přestavby. Podle
legendy zde žila a konala zázraky sv. Zdislava z Lemberka.
Základní prohlídkový okruh je zaměřen
na historii Lemberka a obsahuje hlavní reprezentativní místnosti
zámku, jako je zámecká kaple Seslání Ducha svatého, starý sál
s renesančním kazetovým stropem z roku 1610, vlašský sál
s barokní štukovou výzdobou a clam-gallasovské pokoje. Trvá 60 minut
a je postačující pro „nasání“ atmosféry“ doby. Zámek nás mírně zklamal, na čemž
se určitě významně podílel průvodce, který měl odborný výklad zajímavý, ale
styl „uspavače hadů“ bez úsměvu a komunikace s návštěvníky nebyl to pravé.
Druhou zastávkou byla zřícenina hradu Vranov. Jedná
se o největší skalní hrad v Čechách, často uváděn též Pantheon.
Vypíná se na skalnatém ostrohu nad obcí Malá Skála v
Libereckém kraji, asi 8 kilometrů od Turnova. Od parkoviště musíte vyšlápnout
krátké, ale ostré stoupání ke vstupu do hradu. Po zaplacení vstupného obdržíte
tištěné texty s popisem jednotlivých zajímavých částí hradu a hrad si projedete
značeným okruhem, který má celkem 14 zastavení. Můžeme si prohlédnout pozůstatky
gotického hradu (zachovalé zdivo, skalní místnosti – hradní palác,
sklepní místnosti aj.), pomníky a pamětní desky z období romantické
přestavby v 19. století zasvěcené slavným historickým osobnostem a
událostem. Lze se dostat až na nejvyšší skálu s vyhlídkou u Kříže.
Hrad Vranov byl založen v 15. století. Vystřídal
několik majitelů – Vartemberky, Smiřické a Valdštejny. V roce 1802 byl
přestavěn jedním z majitelů Františkem Zachariášem Römischem na romantické
sídlo s památníkem slavných tehdejší doby.
Z místa hradu Vranov jsme se
přesunuli příjemnou stezkou po vrstevnici necelé 2 km k další dnešní
zastávce zřícenině hradu Frýdštejn. Není známo, kdy byl založen ani kdy
bylo vytvořeno frýdštejnské panství. Bylo majetkem Markvarticů, v roce
1363 jsou zmiňováni páni z Dražic a o 13 let později
(v r. 1376) Jan z Bibrštejna a tak je domněnka, že vznik
Frýdštejna je spojen právě s rodem Bibrštejnů. Hlavní dominantou hradu je
velká hradní věž, postavená na nejvyšším skalisku tak, aby bylo možno
obhlídnout široké okolí. Věž je nejlépe zachovalou částí hradu. Je asi
15 m vysoká a má 9 m v průměru, s dvoumetrovou
tloušťkou zdiva. Jediný vchod byl v prvním patře asi 6 - 7 m
nad úrovní nádvoří.
Pro cestu zpátky do Malé Skály jsme zvolili jízdu na
koloběžkách, v obci Frýdštejn zapůjčíte a v obci Malá Skála vrátíme
po 4 km sjezdu po silničce, sice s provozem, ale celkem bezpečně.
K večeru jsme přijeli akorát na večeři do Dolní
Malé Úpy, do Boudy na stráni, která
se stala naší základnou. Horský penzion se nachází
ve výšce 1029 m n. m uprostřed sjezdovky v lyžařském areálu U kostela a svojí
polohou nabízí ideální podmínky pro aktivní pobyt na horách. Uvedené společně
s vynikající domácí kuchyní a neobyčejně milým přístupem majitelů byla
výborná volba.
Večerní malá
procházka ke kostelu v Malé Úpě byla už jen pro vytrvalé.
Poté, co budoucí císař Josef II. navštívil r. 1779
Malou Úpu, rozhodl v rámci své náboženské politiky o výstavbě místního kostela.
Barokní svatostánek se stal jedním z nejvýše položených v Čechách. R. 1806 po
zásahu bleskem dřevěný kostel vyhořel. Na jeho místě byla okamžitě zahájena
výstavba nového kostela.
Nedělní ráno 7.5.2017 nás přivítalo slunečním
počasím a krásným výhledem na Sněžku,
která byla naším dnešním cílem.
Vyrazili jsme po snídani z Pomezek od rozcestníku Nad
Pomezními Boudami po červené turistické trase Cestou česko-polského přátelství,
která nás dovede k turistické boudě Jelenka, stojící na úbočí Svorové
hory. Bohužel
sluníčko zastínily mraky a my stoupali do mlhy a u Jelenky jsme viděli již jen
pár kroků před sebe.
V dalším úseku jsme se škrábali stoupáním přes Obří
hřeben, který se nachází mezi Svorovou horou a Sněžkou. Svahy Obřího hřebenu
jsou hodně příkré a po hřebenu vede stezka, která je součástí červeně značené
Cesty česko-polského přátelství. Část úseku prochází místy porostlými klečí a
stezka není žádná asfaltka, ale kamenitá nepohodlná pěšina, v tuto dobu
ještě se spoustou sněhu, nicméně nabízí skvělý turistický zážitek obvykle
s krásnými výhledy, které nám však byly odepřeny.
U paty Sněžky na chvíli
foukl vítr a my měli krásné pohledy na to, odkud a kam to vlastně jdeme.
Po
výstupu na vrchol Sněžky se počasí vrátilo do mlhy, takže nám zbyl jen dobrý
pocit ze zdolání vrcholu, neboť naše „první dáma“ byla značně nehostinná.
Počasí nebylo nakloněno turistice nakloněno, takže volíme stejnou a vlastně
nejkratší cestu zpět, kdy na jejím konci nás již skrápěl drobný déšť.
Abychom po
turistice potěšili své tělo, vyrazili jsme na pozdní oběd do stylového hostince
Na kopečku a Horním Maršově a dále do Aquacentra Jánské Lázně. Rehabilitační
bazén nepravidelného tvaru s vodní plochou 230 m² má hloubku od 1,2 do 1,5 metrů,
je napouštěn teplými minerálními prameny vyvěrajícími v areálu lázní jako Janův a
Černý pramen má pro k dispozici vodní
clony, protiproud, masážní a perličková lůžka a vnitřní i venkovní vířivky. Jako noví jsme se vrátili zpět na
naši Boudu na stráni, kde nás již čekala zasloužená večeře a příjemné večerní
lenošení.
Pondělní sváteční ráno 8.5.2017 nás přivítalo opět
slunečním počasím a tentokráte vyhlížíme od boudy krásným výhledem na Černou Horu, která byla naším
dnešním cílem.
Pro odlehčení
jsme tentokráte zvolili výjezd lanovkou z Jánských Lázní na Černou Horu.
Tentokráte nám sluníčko vydrželo po celou dobu a my absolvovali malý okruh
kolem rašelinišť. V tuto dobu se konalo v místě přilehlého okolí
sjezdovky Černá hora oblastní mistrovství v orientačním běhu, takže to tam
trošku připomínalo mraveniště.
Státní přírodní rezervace Černohorská rašeliniště je největším
rašeliništěm lesního typu v Krkonoších. Jeho rozloha činí 66 ha a stáří se
odhaduje na 6000 let. Rašeliniště
se nacházejí přibližně 1 km od lanovky jezdící z Jánských Lázní na vrchol Černé
hory a rozkládá se v sedle mezi Černou a Světlou horou při pramenech Černého
potoka. Prochází tady Naučná stezka Černohorské rašeliniště, která začíná u
stanice lanovky a končí u Pardubických Bud. Stezka je dlouhá 3,5 km a je tady
nainstalováno 6 informační panelů. Provede vás po povalových chodnících kolem
rašeliniště, součástí je i dřevěná vyhlídková věž, ze které je pěkný výhled na
centrální rašelinnou louku.
No
a nakonec ta nejsmutnější část putování – prodloužený víkend se nachýlil ke
konci, takže nezbylo nic jiného, než se vydat na zpáteční cestu domů.
