Kolem Prysku

Naše dnešní toulání začínáme u místního hřbitova v Dolním Prysku, kdy se vydáváme po Meixnerově stezce. Na této lesní cestě se nachází přírodní posilovna. Vždy v intervalu několika desítek metrů jsou u cesty umístěny různé posilovací stroje v přírodním provedení. 

Naučná stezka míjí dva velké skalní bloky, ke kterým vedou prudce stoupající schody - Skalní věž a Sloní skála.

Asi v jedné třetině naučné stezky je dřevěná lávka přes bažinatý úsek cesty. 

Po chvíli vycházíme z lesa na polní travnatou cestu mezi ploty domů ve vsi Horní Prysk a přicházíme na konec naučné stezky u autobusové zastávky. Na křižovatce v Horním Prysku pokračujeme po modré značce směrem na kopec Lipka 510 m n. m. a v prudším stoupání se nachází jeskyně Lipka. Jedná se o zbytek podzemního lomu po těžbě písku. Jeskyně je hluboká 2 metry a široká 16 metrů.

Na vrcholu jsou krásné výhledy na okolní krajinu s orientační tabulí okolních kopců a vrchů.

Z Lipky se vracíme na modrou značku. Cesta z Lipky vede po široké lesní cestě až na louku u hřbitova. 

Kolem Malého Stožce

Nedělní příjemné počasí nás vytáhlo na další procházku. Tentokráte jsme vyrazili z obce Rybniště po červené turistické značce, která se nedaleko nádraží Chřibská napojí na žlutou značku, mineme železniční viadukt (nepodcházet) a dále po žluté. Na křižovatce pěti cest se vydáme druhou neznačenou cestou vpravo a až se přiblížíme téměř k trati, pod skalkou se nachází pramen Jordán Born s malou mokřinou. Samotný vývěr vody je přímo zpod skály pod vytesaným nápisem Jordan Born a hned vedle znak okřídleného železničářského kola s monogramem FF a letopočtem 1939. Kdo tyhle nápisy zhotovil a co přesně mají znamenat, se neví.

Pokračujeme-li dále po lesní cestě, mineme dvě krásné starožitné vodárny z roku 1910 a 1913, stále funkční a využívané.

V této chvíli se nacházíme na jižní straně pod vrchem Malý Stožec, kde se nad cestou nachází jeskyně Komora. Jedná se o nevelkou puklinovou jeskyni, která vznikla zřícením skalního bloku. Vstupní otvor je velmi úzký. Údajně se zde skrýval loupežník Fridolín Rauch, který dle pověstí bohatým bral a chudým dával.

V 18. století se v jeskyni ukrýval podivín či loupežník Fridolín Rauch, stranící se lidí. Podle jedné z verzí lidové slovesnosti byl Rauch zločincem po právu odsouzeným roku 1747 za svatokrádež, podle druhé verze nespravedlivě odsouzeným sirotkem, jehož těžce zkoušel nepříznivý životní osud. Když mu přátelé pomohli utéci z vězení, ukrýval se Rauch před trestem právě v Komoře pod Malým Stožcem. Z nouze se pak stal loupežníkem, který bohatým bral a chudým dával. Po smrti po sobě v jeskyni zanechal údajně spousty cenných věcí.

Pokračujeme po lesní cestě, která dokola obchází vrch a napojí se na žlutou turistickou značku. Po té se vracíme zpět a po pár metrech odbočíme vlevo na neznačenou cestu, která nás dovede na vrchol Malého Stožce. Malý Stožec je výrazný znělcový vrch (659 m) nacházející se asi 1,5 km jihozápadně od hory Jedlové. 

Musíte projít kamenné moře, tvořené nepravidelně nalámanými, chaoticky nahromaděnými a zrádně se viklajícími balvany. Nad ním ční členitý skalní hřbet, který je pozůstatkem mohutné vulkanické žíly, tvořené trachytem. Skála připomíná profil obličeje ležící postavy (čelo, nos a brada), proto se též nazývá Obří hlava nebo Obličejová hora.

Cestou necestou přes tři hrádky

Už to máme v našem nejbližším okolí značně prochozené, proto jsme spojili tři krásná místa zajímavou procházkou. Vyrazili jsme z Kyjova od restaurace Na fakultě do Kyjovského údolí a první hrádek nelze minout.

Zřícenina hradu Kyjovský hrad

K hradu se nevážou žádné původní zprávy, ani jeho název se nedochoval. Jeho pravděpodobný vznik lze datovat po roce 1300 za pánů z Michalovic, kteří zdejší území vlastnili v letech 1283–1406. Archeologický průzkum naznačil, že se jedná spíše o staré sídliště, které zaniklo ještě před svým dokončením. 

Pokračovali jsme Kyjovským údolí a u jeskyně víl jsme přešli na levý břeh říčky Křinice, kde jsme po neznačené cestě došli na zelenou turistickou u Dietrichova kamene a od rozcestníku jsme po zelené vystoupali na druhý hrádek.

Zřícenina hradu Brtnický hrádek

Hrad, který tvořila jediná budova a nevysoká věž, po kterém zde zbyly jen stopy v terénu, byl nazýván Loupežnický zámek a sloužil jako strážnice. Dřevěný a zčásti do pískovce vyhloubený hrádek byl založen koncem 13. století, v době, kdy zdejší kraj patřil Berkům z Dubé. Předpokládá se, že zanikl ve 14. století. 

Dále jsme se vrátili k rozcestníku a po modré turistické značce došli k místu, kde se v zimě nachází ledopád Vlčí stěnka, odtud již po neznačené cestě údolím krásných skal na třetí hrádek. 

Zřícenina hradu Vlčí hrádek (též Pustý zámek)

Historické prameny o tomto hrádečku zarytě mlčí. Nejspíš vznikl ve 14. století na území spravovaném Berky z Dubé. Měl za úkol hlídat obchodní stezku a poskytovat ochranu a doprovod kupeckým karavanám, zanikl v polovině 15. století. Naleznete zde opracované pískovcové bloky a terénní nerovnosti.

Cesta zpátky vedla kolem Englova pramene a po Koglerově naučné stezce až k Dixovu mlýnu na kraji Kyjovského údolí.