Jaro už je skutečně tady

K prvnímu jarnímu výletu jsem zvolila místo za hranicemi okresu obec Skalice u České Lípy. Přímo obcí prochází „Naučná stezka Skalicí u České Lípy“, která je stejně jako její jméno poměrně dlouhá. Je to okruh ve tvaru nepravidelné osmičky, takže lze jej začít odkudkoli, má 12 zastavení s informacemi a mapkou, ale značky i ukazatele jsou zvláštní a turisticky nepřitažlivé.

Druhá část výletu, cesta na Slunečnou, naplní duši výletníka za jarem dostatečně, jednak loučkami plných kvetoucí bledulí, u kostela Nanebevzetí Panny Marie, na tzv. Farské louce kvetoucím šafránem bělokvětým. Od roku 1949 je zde vyhlášena přírodní památka kvůli výskytu šafránu bělokvětého, který tu v 19. století vysázel místní farář. 

K vidění bylo kromě flory i mnoho z fauny, jak domácí, tak divoké.

Toulky po blízkém okolí

Pokud si chcete udělat malou odpolední vycházku, doporučuji se vydat „za humna“ a projít si zajímavou trasu Krásná Lípa – Krásný Buk – Sněžná.

Vesnice Krásný Buk vznikla společně s hradem kolem roku 1275, první písemná zmínka o ní pochází až z roku 1485. V té době ves tvořily jen 4 selské statky. V 1. polovině 18. století se v Krásném Buku uvádí jeden mlynář, bělič příze, 3 řešetáři a 14 podomních obchodníků. Později se tu rozvíjelo niťařství a manufakturní výroba, o jejíž vzestup se zasloužil Filip Josef Kinský. Roku 1833 měl Krásný Buk 67 domů, ve kterých žilo 522 obyvatel. Ve 2. polovině 19. století se zde začala rozvíjet průmyslová výroba. Nejznámější továrnou v obci byla pletárna bavlněného prádla, jejímž majitelem byl Gustav Adolf Jäger. Vyráběly se v ní punčochy, ponožky, kazajky, noční košile a pánské podvlékačky, pro které se mezi lidmi vžilo označení "jégrovky". Po 2. světové válce byla továrna uzavřena, později sloužila jako skladiště a kolem roku 2005 byla zbořena. Sousední Jägerova vila značně utrpěla přestavbou v 80. letech 20. století, při níž byla bohatě členěná střecha se zdobenými štíty a vikýři nahrazena nevzhlednou nástavbou. V bývalém parčíku naproti vile je dosud funkční kamenná kašna z roku 1823, v jejíž blízkosti kdysi stála výletní restaurace.

Hrad Krásný Buk býval správním centrem části Rumburska na pomezí Žitavska. Nevíme s přesností, kdy byl hrad založen, pravděpodobně ve druhé polovině 13. století. Jeho zakladatelem byl patrně rod Markvarticů a později získává hrad Jindřich z Lipé. Nejstarší písemná zmínka o hradu pochází z roku 1319, kdy Jindřich z Lipé mění severočeské statky s Janem. Později byl hrad v majetku Vartemberků a nakonec byl dobyt Lužičany. Byl zničen 15. října 1339.

Hrad stál na žulovém vršku a byl chráněn čtyřmi valy s příkopy. Na okraji lesa je dodnes patrný zbytek příkopu, zbytky zdí a 2 metry silné kamenné základy válcové věže, za kterou stával původní dřevěný palác. V roce 1850 probíhal na hradu archeologický výzkum, který přinesl nálezy keramických střepů, hroty šípů a husitský palcát. Na poli blízko Krásného Buku byla nalezena římská mince císaře Hadriána. Od roku 1994 je areál národní kulturní památkou.

Sněžná je rekreační osada, ležící na náhorní planině nad údolím Křinice asi 2,5 km severozápadně od Krásné Lípy dnes tady trvale žije asi 30 obyvatel. Na západním okraji vsi je pozdně barokní poutní kostelík Panny Marie Sněžné, který nechali v letech 1732 - 1734 postavit manželé Johann Christoph a Anna Maria Liebschovi. 

Po stopách Augusta Frinda

V Krásné Lípě otevřeli novou naučnou stezku „Po stopách Augusta Frinda“, která má obnovit, rozšířit a oživit dosavadní informovanost a znalosti o významném malíři, rodákovi z Krásné Lípy, který byl výrazně podporován rodinami Dittrich a Hielle

Jednotlivá místa se najdou jednoduše, málokde se kámen s cedulkou dá přehlédnout. Pokud je nechcete hledat naslepo, vyzvedněte si v Domě Českého Švýcarska v Infocentru skládačku, v níž je mapka s umístěním všech 12 zastavení se stručným textem. Začátek je na náměstí přímo před Domem Českého Švýcarska a všech 12 míst jsme obešli za hodinku a byla to velmi příjemná procházka.

Zima je již za námi

Zima je již definitivně na odchodu a krásné počasí vyloženě volá po výšlapu do přírody. Takže pro rozehřátí se nabízí malá procházka z Krásné Lípy přes Skřivánčí pole cestou kolem Dymníku do Rumburku, která měří necelých 7 km. Celou cestu alejí z Krásné Lípy až k rumburskému lesu nás doprovázejí pohledy na tři dominanty.

Rozhledna Vlčí Hora

Rozhledna Dymník

Rozhledna Jedlová

A trocha historie z cesty.

Skřivánčí Pole - osada Neu-Lerchenfeld. Domy byly postaveny vlevo od nejdelší souvislé aleje Šluknovska (1915-1925), která dosud lemuje cestu do Krásné Lípy a kdy byla přesně osada založena, se neví. V roce 1921 zde ve 13 domech žilo 67 osob německé národnosti. Byly zde dva hostince, obuvník a účetní. Lidé se tu živili zemědělstvím, na stavbách nebo tesařskými a truhlářskými pracemi, ženy v textilních provozech v Krásné Lípě a Krásném Buku. Němečtí obyvatelé byli odsunutí v roce 1946 a osada již nebyla trvale osídlena. Zanikla v 60. letech 20. století, kdy byly strženy poslední domy. Osada byla přejmenována na Skřivánčí (1949), vžil se však název Skřivánčí Pole. Dnes ji připomíná jen kříž na rozcestí polních cest a zarostlé základy několika budov.

Procházka Neugersdorfem

Máme to přes kopec k našim sousedům a určitě tam mnozí jezdí velmi často nakupovat, takže víme, kde je ALDI, kde Kaufland nebo svíčkárna, případně banka Sparkasse. Ale víme, co je ve města jiného zajímavého? Pojďte se mnou na malou procházku městem. Poklidné tempo, pokoukání, to vše 8 km za cca 2,5 hodiny.

Neugersdorf (lužickosrbsky Nowe Jěžercy) je bývalé samostatné město v Německu, dnes součást města Ebersbach-Neugersdorf, ve kterém dohromady žije 12,5 tisíce obyvatel.

Bismarckturm (Bismarckova věž) je 19, 5 m vysoká věž ležící na špičce vrchu Hutungsberg, který je se svými 474 m n. m. nejvýše položeným bodem Neugersdorfu. Neugersdorfský továrník Julius Hoffmann a „Přírodovědecký spolek Neugersdorf,“ obstarali roku 1902 výstavbu věže. Při stavbě byl použit pískovec z Walthersdorfského lomu odolný proti povětrnostním vlivům, čedič pro základy a cihly pro vnitřní obložení. Výstavba věže měla čtyřdílnou osnovu: čtvercový základ, čtvercový kmen, kulatou vrchní část, výstupní domeček na vyhlídkové terase s přistavěnou kulatou a vyzděnou „ohnivou pánví“. Vyhlídková terasa je ohraničena pískovcovým zábradlím o výšce 1,05 m.

Po první světové válce byla dříve Bismarckova věž, díky svému umístění pár metrů od hranic známá jako „Grenzturm,“ tj. „Hraniční věž“. Po druhé světové válce byla nazývána „Turm der Jugend,“ tj. „Věž mládeže“. Po roce 1945 musela být věž z důvodu potřebných oprav pro návštěvníky uzavřena. Od února 1992 byla věž rozsáhle restaurována a v roce 1993 byla Bismarckova věž znovu otevřena. 

Dostupné od hraničního přechodu Vyhlídka (zastávka autobusu 401) cca 400 m.

Wasserturm (vodárna) je nejviditelnější dominantou Neugersdorfu, byla postavena v roce 1927 a je stále aktivně používána pro skladování vody. Vzdálenost od Bismarckturm je 650 m.

Barokní kostel luteránské církve byl roku 1738, současnou podobu získal až po obnově a rekonstrukci v roce 1872, kdy také dostala současnou podobu 64 metrů vysoká věž. V kostele jsou umístěné 120 let staré varhany, vytvořené mistry Emil a Bruno Jehmlich z Drážďany.

Nachází se ve středu města vlevo u hlavní silnice před světelnou křižovatkou.

Prameny Sprévy - dva z celkového počtu 3 pramenů řeky Sprévy jsou na území města. Nejmohutnější ze tří pramenů Sprévy vyvěrá u vstupu do lázní v Neugersdorfu. Nad druhým pramenem byl postaven litinový pavilon. Třetí pramen se nachází na západním úbočí hory Kottmar. Řeka Spréva mezi Neugersdorfem a Ebersbachem tvoří česko-německou hranici a v katastru zaniklé obce Fukov v délce asi 500 metrů vniká na české území. Teče přes Středoevropskou nížinu, protéká přes jezera Schwielochsee a Müggel a v Berlíně se zleva vlévá do Havoly

První pramen se nachází 400 m z parkoviště u Aldi, druhý pramen cca 800 m od nádraží.