Toulání pod Vlčí horou

Naše dnešní toulání začínáme v osadě Vlčí hora poblíž autobusové zastávky, kdy se vydáváme po zelené Köglerově naučné stezce, kterou po 100 m za studánkou opouštíme a po neznačené lesní cestě prudce klesáme k Malému Vlčímu potoku, abychom se opět napojili na Köglerovu naučnou stezku. Po 200 m od křižovatky těchto dvou cest začínáme hledat náš první cíl - Panský vodopád. Vodopád je vysoký 2 metry a nachází se v hluboké rokli se strmými stěnami. Je hůře přístupný a nevede k němu žádná cestička. Vodopád nalezen a stálo to za to, hlavně díky období, kdy je dostatek vody.

                             

Pokračujeme zpět na západ po Köglerově naučné stezce k hájovně a dále již po neznačené lesní cestě, kde na okraji pískovcových skal se nachází velký pískovcový převis Malý pruský tábor. V převisu vytesána řada nápisů a letopočtů, vesměs z 19. stol. Nápisy, stejně jako jméno („Malý” pro odlišení od obdobného převisu u Brtníků) připomínají, že převis se stával útočištěm obyvatel okolních vesnic, především Vlčí Hory, při četných průchodech různých vojsk tímto krajem.

Po neznačené spojnici lez dojít na modrou turistickou značku vedoucí podél Vlčího potoka směr Vlčí hora a dále po modré do výchozího bodu. Pohodových 6-7 km.

Hrazený – z mlhy na sluncem zalitý vrch

Podzimní sluníčko vyloženě lákalo k podzimnímu výšlapu, takže jsme vyrazili do blízkého okolí, konkrétně do Brtníků. Odtud jsme od železniční zastávky vyrazili po červené turistické značce směr vrch Hrazený. První stoupání proběhlo v poměrně husté mlze, že jsme se skoro hledali, takže jsme byli ochuzeni o krásné výhledy a doufali, že se mlha zvedne.

První zastávka byla v místě bývalého hostince Birkenbaude (Březová bouda)

Birkenbaude (v překladu březová bouda) byl zpočátku jen malou chatrčí, ale postupně se rozšiřoval rodinou Hütterů do turistické restaurace. Viz historické foto (Autor: Ondřej Uher, pořízeno 13. 7. 1939).

 

Další zastávkou bylo rozcestí Zelený kříž, kde stojí křížek, menhir a pamětní destička hajnému, který zde sloužil v letech 1978-1993.

Dále jsme pokračovali po neznačené lesní cestě (dříve zde pokračovala červená turistická) a přišli jsme ze severu k úpatí kopce Hrazený. Hrazený 609,7 m je nejvyšší kopec Šluknovské pahorkatiny, svahy a srázy jsou tvořeny navrstveným čedičem, odtud název. Zde již nás doprovázelo podzimní slunce a modrá obloha.

 Na samém vrcholu Hrazeného se nachází pouze triangulační tyč, o kousek dál je fotograficky zajímavá skalka (608 m) a vyhlídkové místo Volský kámen, kde umístěn Bienertův kříž.

 

Čas slunka se naplnil a začala se opět vkrádat podzimní mlha, takže jsme po červené turistické seběhli zpět do Brtníků. Okruh měřil příjemných 8,5 km.