Pokud se budete toulat Českým středohořím
(oblast Libochovic), nemůžete Házmburk přehlédnout – jeho silueta se dvěma
věžemi, horní hranolovitou a dolní kulatou, je vidět ze všech světových stran
na desítky kilometrů daleko. Takže určitě navštivte, stojí to za to.
V obci Klapý, která se rozprostírá
pod hradem, je zbudované placené parkoviště – 50 Kč na celý den (vezměte si
drobné, je tam parkovací automat pouze na mince)
Na hrad se vypravte neznačenou cestou
vlevo, která se napojí na červenou turistickou značku, a ta vás dovede až do hradu.
Platí se vstupné, hrad je udržován a můžete vystoupat na Bílou věž. Také můžete
vzít psa na vodítku.
Pro zpáteční cestu zvolte na rozcestí pod
hradem žlutou turistickou značku, která ústí na parkoviště. Cestu si můžete
zvolit i obráceně.
Vznik hradu je opředen tajemstvím.
Podle Dalimilovy kroniky si zde první sídlo vybudoval jakýsi Léva a se svou
družinou odtud ovládal okolní krajinu. Václav Hájek z Libočan ve své kronice
naopak uvádí, že roku 754 bratři Kalboj a Veslav z Košťálova postavili na svahu
kopce dům pevný jako hrad a nazvali ho Klopaj. Stavbu, která se dochovala do
současnosti, založil téměř jistě kolem poloviny 13. století, kdy v Čechách
vznikala řada významných feudálních sídel, rod Lichtenburků. V té době však
bylo zřejmě dokončeno pouze jádro hradu, které tvořila hranolová věž obklopená
silnými hradbami na obdélném půdorysu. Tato strohá část bez oken a ozdobných
prvků naznačuje čistě vojenský význam sídla, které tehdy snad ani nemělo
sloužit jako příbytek šlechtice. Počátkem 14. století Lichtenburkové ztratili o
své zdejší majetky zájem a i s hradem je vyměnili s králem Janem Lucemburským
za jiné. Král roku 1335 prodává hrad Zbyňku Zajíci z Valdeka.
Tehdy se původní název hradu Klapý
změnil na Házmburk a to podle jména tohoto šlechtice (německy zajíc = der
Hase). Zajíc byl majitelem i dalších sídel i vysokým hodnostářem: byl mistrem
královské komory a nejvyšším číšníkem. Nově získaný hrad nechal rozšířit o
hradbu a brány, Černou věž a další budovy. Házmburk tak zabral celou
nezalesněnou plochu vrchu a získal konečný půdorys. V průběhu husitských válek
stáli Zajícové na katolické straně a jejich hrad byl pro husity nepříjemnou a
nepřekonatelnou překážkou. Jeho strategický význam zesilovala skutečnost, že
Zajícové v té době drželi Libochovice a Budyni a jejich panství svou polohou
přetínalo přirozenou spojnici mezi kališnickými městy. Vzhledem ke své
nedobytnosti, byl Házmburk vybrán za bezpečný úkryt kostelních pokladů z
Pražského hradu a roku 1440 zde byla uschována drahocenná bohoslužebná roucha.
Husitům se nakonec podařilo získat Libochovice, ale Házmburk nikdy nedobyli.
Přibližně v té době vzniklo na jižním svahu kopce městečko Podhradí, které
tvořilo ekonomické zázemí pro hradní posádku. Zaniklo však po opuštění hradu a
zůstala po něm pouze hradba s dvěma věžemi. Jedna z nich je zajímavě umístěna
na konci opevnění, které se kvůli excentrické poloze věže vychyluje ze svého
směru. Funkce věže dosud nebyla objasněna, víme jen, že v její blízkosti stával
kostelík sv. Mikuláše, který zřejmě nahrazoval neexistující hradní kapli.
Ve 2. polovině 15. století byl
majitelem hradu Zbyňkův bratranec Jan, přední člen Zelenohorské jednoty, který
stál na straně uherského krále Matyáše Korvína. Ten ho za odměnu učinil českým
kancléřem. Jeho vnuk si jako sídlo vybral pohodlnější Budyni, a tak neobydlený
Házmburk i s podhradním městečkem začal pustnout.
