Podzemní náhon Wellnitzer
Spiegelfabrik - 700 metrů dlouhý náhon, z toho 200 metrů proražený skalní
štolou, přiváděl vodu od Černého jezu na Svitávce k manufakturní zrcadlárně
Josefa Jana Maxmiliána Kinského. Patří mezi nejpozoruhodnější technické památky
regionu. Zrcadla se brousila pískem různé hrubosti, těženým v okolních
dolech, dnes známých jako jeskynní systémy Pusté kostely I (Pekelné doly), II
(Pusté kostely) a III (Medvědí kemp).
Jeskyně Pusté kostely - uvnitř jeskyně je
dochováno 16 původních skalních pilířů, které podepírají snižující se klenutý
strop, ze kterého občas kape prosakující voda. Býval zde rozsáhlý pískovcový
lom, a protože prostory nebyly výrazněji narušeny pozdějšími úpravami,
dochovaly se prakticky v původní podobě. Malé zbytky cihlových zdí jsou z doby,
kdy byly prostory upraveny jako sklad.
Na skalce napravo od vstupu do jeskyně se
nachází vytesaný reliéf Ukřižování od neznámého autora.
Podzemní náhon Wellnitzer Spiegelfabrik
Původní tok říčky Svitávky zde byl
přehrazen a zaveden do ve skále vytesaného širokého tunelu, zakončeného jezem.
Na tomto místě je počátek náhonu, který odtud vedl povrchovým korytem a po asi
500 metrech vcházel do vytesaného tunelu.
Začínáme vlastně od konce u nízkého a
vyzděného propustku pod silnicí Velenice – Svitava, kde na povrch vedou úzkou
průrvou vytesané schůdky a nezbytnou výbavou pro prohlídku je dobrá baterka.
Hlavní chodbou, která je poměrně široká i
vysoká a dá se v ní vzpřímeně, dojdeme k průlomu do obrovské prostory, která
vznikla podzemní těžbou písku. Strop je opravdu hodně vysoko nad námi a mohutná
prostora ústí širokým portálem i ven do údolí. Z obří místnosti vede i krátká,
asi průzkumná chodba, která slepě končí.
Z hlavní chodby náhonu se dá nahlédnout i
do boční částečně zasypané chodby, která se asi po 20 metrech obloukem vrací
zpět do hlavní chodby, ale pro její prohlídku musíte zvolit plíživý styl z
důvodu snížených prostorů.
Žádné komentáře:
Okomentovat