Údolím Milířky

Dnes jsme si zopakovali oblíbený výlet po trase naučné stezky Milířka, který jsem vedla pro turisty KČT Rumburk. Začátek výletu byl v osadě Lesné, kam jsme se dopravili autobusem.

První část stezky stoupala zpočátku velice zvolna, později poněkud strměji údolím potoka Milířky až pod vrchol hraničního hřebene Lužických hor na rozcestí poblíž Ptačince.

Cestou jsme si prohlédli tabule naučné stezky, věnované dolování v údolí Milířky. Naším nejzajímavějším zastavením byla štola U Knížecí studánky, zvaná také Antoniho štola, která je běžně nepřístupná. Vybaveni holínkami a baterkami jsme měli možnost projít část chodby ražené v zbřidličnatělé žule, která pravděpodobně kdysi sloužila jako odvodňovací štola.

Na krátkou svačinu jsme se zastavili v nejvýše položeném bodě naší cesty (679 m) u skalky z křemenného pískovce Trojhran, do jehož stěn je  vytesána řada starších znaků a letopočtů a počáteční písmena tří panství (R = Rumburk, RE = Reichstadt, Zákupy a Z = Zittau, Žitava), jejichž hranice se zde dříve stýkaly a podle nichž skalka dostala své jméno.

Provázeni vydatným deštěm jsme pokračovali po stopách naučné stezky po lesní silničce po svahu Pěnkavčího vrchu, dále po táhlém hřebeni Čertovy pláně do sedla pod Kozím hřbetem a po jeho temeni jsme sestoupili strmě zpět do výchozího místa. Zajímavostí těchto míst je, že přes střední část údolí prochází významná geologická linie, zvaná lužická porucha, která tvoří hranici mezi lužickým žulovým masivem na severu a pískovci České křídové pánve na jihu.

Závěr výletu byl již příjemně suchý v hostinci Podkova v Dolním Podluží při dobrém jídle a žejdlíku piva.