Krásná procházka od žst. Valdek, kde nedaleko tratě lze nalézt ukryté v lese a v trávě tzv. Grohmannovy kameny, pokračuje po Valdecké cestě až k Vlčici, kde můžete najít starou cestu nebo spíše její pozůstatky na vrchol.
Valdek je malá vesnice
na Šluknovsku v okrese Děčín. Její jižní část je částí
obce Staré Křečany, severní část je součástí základní sídelní
jednotky Harta-Valdek místní
části Království města Šluknov. Ve starokřečanské části
vesnice je evidováno 22 adres. V roce 2011 zde trvale
žilo 18 obyvatel. Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1787.
Přírodní památka Vlčice je zalesněné území se starým bukovým porostem. Tato krajina představuje nejstarší bukový porost v celém Šluknovském výběžku, nejstarší stromy jsou více než 250 let staré. Podle průzkumu z let 2015 až 2018 zde také žije 59 druhů ptáků, z toho 18 druhů zvláště chráněných.
Skoro každý kopec, každá hora severního
výběžku našeho okresu má svůj poklad, který sem ukryli loupeživí rytíři,
bázliví lidé, nebo strašliví kouzelníci, a všechny nyní střeží sám satan, či
jeho služebníci. Jen správná kouzelná formulka, nebo nevinná lidská duše mohou
mít úspěch při jejich vyzvednutí. Poklady se většinou nechají nalézt jen o
půlnoci, zřídkakdy za jasného denního svitu. Výjimku činí pouze Květná neděle,
kdy během pašijí vystupují z hlubin země a nechají se velmi lehce sebrat.
Jedním z vrchů, kde odpočívá po mnohá
léta obrovský zlatý a stříbrný poklad, je Vlčice, 512 m vysoká. Celý kraj o něm
velmi dobře věděl, stejně jako dva bratři z Kunratic, jež denně učil malinký,
šedý mužíček své obsáhlé a dlouhé průpovídky, které byly schopny otevřít brány
země.
Jednoho roku se již cítili dosti
vzděláni v kouzelnickém řemesle a rozhodli se, že poklad z blízké hory určitě
vyzvednou. Nepatřili k nejstatečnějším, tak si počkali na Květnovou neděli, kdy
všechny z pokladů zemských hlubin vystoupí za bílého dne ze svých skrýší, a ten
den vyrazili do lesa. Pomalu vystupovali po strmém svahu a když blížili k
temeni, nemohli si vzpomenout na žádné kouzelnické zaříkávadlo. U velikého
balvanu nahoře již viděli kovanou truhlici vzácné řemeslnické práce, chtivě
přidali do kroku, ale v tom zapraskalo v korunách stromů, obloha zčernala tak,
že nebylo vidět na krok, jen blesky doprovázené burácejícím rachotem hromu
ozařovaly chvílemi lesní království. Smrtelný strach zachvátil oba bratry, a
tak se otočili a pelášili dolů. Čím více se blížili k patě kopce, tím se bouře
víc a více uklidňovala. Když vyběhli ven z lesa, bylo všude ticho, jen poklidný
vánek rozháněl zbytky mraků po obloze. Bratři si oddechli a ani nepomysleli na
poklad, který tam nahoře znovu zmizel v hlubinách země. Chudí jako předtím se
vraceli domů, ale od učení se čarodějnictví a hledání pokladů upustili navždy.
Poklad na Vlčici čeká dál buď na
úspěšnější čarodějnické učně, nebo na naprosto poctivé a bezúhonné lidi, kteří by
ho mohli získat.
(převzato z
https://www.lovecpokladu.cz/s/mdc-sluknovsko/povesti-o-pokladech?backlink=otji8)
Žádné komentáře:
Okomentovat