„Okolo Malého Stožce“ – aneb kde jsme se toulali

Krásná sluneční sobota 15.6.2019 s výletem KČT „Okolo Malého Stožce“ pro mě začala úplně katastrofálně. Zaspala jsem. Bez snídaně jsem popadla batoh a Kelvina a v rekordním čase jsem zdolala indiánským během trasu od sídliště Podhájí na nádraží. Doslova s vyplazeným jazykem ale včas jsem dorazila na vlak. Pak už šlo vše dle mého plánu, coby vedoucí výpravy.

V počtu 9 jsme vyrazili z nádraží Chřibská po žluté turistické značce a za příjemného pofukávání osvěžujícího větříku jsme došli na rozcestí, zvané U Křížového buku. Na světlině uprostřed lesů tu stojí statný dvojitý buk s malým dřevěným křížkem a  tabulkou. My jsme se vydali druhou neznačenou cestou vpravo a postupně se přibližovali k trati. Po pravé straně bylo možné zahlédnout vrch Malý Stožec. Skála připomíná profil obličeje ležící postavy (čelo, nos a brada), proto se též nazývá Obří hlava nebo Obličejová hora. Chtělo to jen trochu fantazie a také správné místo, kdy se trochu rozestoupily stromy u cesty.

U tratě pod skalkou jsme sestoupili k pramenu Jordán Born s malou mokřinou. Samotný vývěr vody je přímo zpod skály. Do skalní stěny je vytesán velký nádražácký znak - okřídlené kolo - u toho datum 1939 a dvě slova - Jordan Born. Kdo tyhle nápisy zhotovil a co přesně mají znamenat, se neví. Kdo to byl Jordán? Kousek odtud u kolejí jsou zbytky nádražáckého domku, takže asi železničář, zda český, který tu byl před válkou a musel odtud odejít, nebo německý, kterého sem zavála válka, je neznámé. A co jsou ta dvě slova Jordan Born. Zdálo by se, že jméno, ale kdyby to celé bylo jméno, tak by sem napsal pramen Jordana Borna a ne Jordanův pramen. Ze starého německo-českého slovníku zjistíme, že Born je vrt (vrtaná studna), a je to jasné, stojíme u Jordanovy studánky.

Pokračovali jsme dále po lesní cestě a minuli dvě krásné starodávné vodárny z roku 1910 a 1913, stále funkční a využívané.

V této chvíli jsme se nacházeli na jižní straně pod vrchem Malý Stožec, kde se nad cestou ukrývá jeskyně Komora. Jedná se o nevelkou puklinovou jeskyni, která vznikla zřícením skalního bloku. Vstupní otvor je velmi úzký. V 18. století se v jeskyni ukrýval podivín či loupežník Fridolín Rauch. Podle jedné z verzí lidové slovesnosti byl Rauch zločincem po právu odsouzeným roku 1747 za svatokrádež, podle druhé verze nespravedlivě odsouzeným sirotkem, jehož těžce zkoušel nepříznivý životní osud. Když mu přátelé pomohli utéci z vězení, ukrýval se Rauch před trestem právě zde. Z nouze se pak stal loupežníkem, který bohatým bral a chudým dával. Po smrti po sobě v jeskyni zanechal údajně spousty cenných věcí.

Po neznačené cestě téměř se ztrácející v lese, jsme dostoupali k nově značené cestě výstupu na Malý Stožec. Za trochu zpocení a funění při výstupu jsme byli odměněni krásným kruhovým výhledem do kraje. Takže to nejbližší po směru hodinových ručiček - začátek naší trasy nádraží Chřibská – vrch Jedlová – cíl naší trasy nádraží Jedlová – vodní nádrž Chřibská, a samozřejmě i místa vzdálenější.

Malý Stožec je výrazný znělcový vrch (659 m), ležící asi 1,5 km jihozápadně od hory Jedlové, s níž je spojen širokým sedlem. Na protáhlém temeni a svazích kopce jsou četné divoce rozeklané skály se strmými, na jihovýchodě až převislými stěnami, a rozsáhlá suťová pole, porostlá řídkým lesem.

Po krátké svačině jsme sestoupili zpět pod vrchol a pokračovali dále po žluté turistické značce směr Jedlová po cestě zvané Dlouhá míle. Po 1,5 km jsme odbočili vpravo na neznačenou lesní cestu, překročili železniční trať a napojili se na zde vedoucí cyklotrasu kolem Rolského rybníku.

Rolský rybník (Rollteich), zvaný též Hutní sloužil k provozu sklářské huti Kittlů, která zde pracovala mezi léty 1680 a 1740 a patřila mezi tehdy velmi významné české sklárny. Rybník je nyní téměř zarostlý a vyschlý.

To již jsme doputovali za velmi horkého až dusného, i když slunečného počasí do cíle našeho malého výletu na nádraží Jedlová, kde nás čekalo zasloužené občerstvení, hlavně to tekuté dobře vychlazené.

A naše skóre – odj. 8.00 h žst. Rumburk, 8,1 km, 270 m výškových nahoru a 220 m výškových dolů, čas pochodu včetně svačiny 3,5 hodiny, návrat 13.00 h žst. Rumburk. Děkuji všem za milou společnost a účast na výletě.